Vítejte na našem webu Slaveňáků
V poválečném postagrárním období, vyznačujícím se možností i nutností větší zaměstnanecké migrace, začalo být každodenní realitou i v životě slaveňáků ve své obci se vyspat a za prací a ostatními životními aktivitami cestovat za humna obce. Sousedský i kulturní život se tak postupně, ale trvale ze Slavnýho vytrácel. Začalo to uzavřením legendární hospody U Ježků v listopadu roku 1953 a ani zřízení hospody U Hejzlarů a následně U Hurvajze v bývalé škole tento trend nedokázalo zastavit.
Našemu mládí, tj. generaci chytající rozum v letech 1965-75, objektivně chyběl na Slavným nějaký teplý prostor, kde bychom se mohli scházet a "probrat školní úlohy", pokecat o holkách, počoudit a zahrát si u toho třeba pinec. O víkendu to bylo jiné ! To nás zachraňovala rodina Matěnova a sice tím, že nám poskytovala azyl na chatě Dopito v Podskalí, kde jsme později založili osadu Dolar. Kolem roku 1985 ale začal být prostor osady malý. Rodily se postupně potomci a manželky začaly čím dál hlasitěji chválit pobytové prostory s teplou vodou a záchodem, kam si s sebou nepotřebuješ brát jako nezbytnou pomůcku vojenskou lopatku.
To splňovala přestavba Ansorgovy "Ádovy" kovárny na chalupu JZD Hvězda Police n.Met. Tu jsme ve volných termínech hojně navštěvovali. Předseda družstva Dostál st. tak posunul povědomí o Slavným na novou vyšší rovinu a "chaloupka" pak umožňovala spoustu oslav a veselí zájemcům ze širokého okolí. Nicméně mužskou část obecní populace to pořád táhlo někam dolů do větší anonymity, tam kde to jejich "občasné řádění" či třískání kartami o stůl nebude tak na očích. Některé to táhlo i tam, kde se rozdělují funkce, které mnozí ke svému životu taky potřebují. Třeba na Národním výboru v Suchodole, v zemědělském družstvu, v okolním průmyslu nebo až na okrese.
Změnu přineslo zařazení Suchodola pod křídla polické radnice Příležitost ucítili i dolarové Pepa Dostál (t.č. v Teplicích nad Metují) a bratr Zdenda (t.č. v Polici nad metují) a byl na světě nápad, vlažně posvěcený i ostatními osadníky. A sice na pořízení víceúčelové místnosti Občanského výboru v osadě Slavný. Myšlenku přijal i Jarda Stodola, který ji posléze obhajoval v Polici jako člen občanského výboru. V nastalých debatách ve stodolově garáži pak byla rozvinuta teorie slavenské hospody. A to i za vydatné pomoci Ládi Kaválka, tehdy končícího předsedy MNV v Suchém Dole. Ani tato iniciativa nevzbuzovala očekávaného nadšení v řadách všech slavenských občanů. A sice v obavách, vyjádřených slovy naší babičky: "akorát tam budete chlastat a přece víš, jak to někdy chlapi i táta dovedou". Ale táta Dostál, jako jeden z prvních starších slaveňáků, myšlenku hospody (vlastně místnosti občanského výboru) přijal a jako předeseda JZD Žďár se snažil s výstavbou všemocně pomoci.
Po změně společenských poměrů v roce 1989 slavenská hospoda přešla do vlastnictví Obecního úřadu v Suchém Dole. Spolu s tím přešla do Suchodola i řada minulých společných ideálů o plnohodnotném životě na Slavným. Občané se ve volbách místního osadního výboru vyjádřili, že je "předostálováno". Vize naší osady, tedy plnohodnotného Slavnýho, tak byla fakticky přehlasována vazalstvím na suchodolský Obecní úřad. Postupně se z diskuze obecního prostoru vytratila a přirozeněně přesídlila na Dostálův statek. K pokračování ideálů tak vzniká Spolek Slaveňáci.
Nezbytnou součástí názvu Slaveňáci je i činnost stejnojmenné kapely Zdendy Dostála, založené již v roce 1970 na osadě Dolar. Ta svoji činností, ikdyž především neslavenských muzikantů, rozdává po akcích v širokém okolí i povědomí o naší obci. V časové řadě názvů kapely uvedla ve známost posledně užívaný Magda Pekárková ze slavenské školy, jako členka tohoto uskupení.
Činnost Slaveňáků jako kapely a Slaveňáků jako Spolku spolu nikterak nesplývá, obě uskupení mají ale mnoho společného v historii a společně se snaží přispět i ke dnešní kulturnímu životu na slavenským kopci !